STRÁNKA O KONÍCH

Nemoci pohybového ústrojí

Onemocnění pohybového ústrojí - končetin - je další skupinou, která přímo ovlivňuje výkonnost koní. Z diagnostikovaných onemocnění zaujímá vysoké procento onemocnění šlach, synoviálních útvarů a kopyt s preferencí předních končetin oproti zadním. Dále je to výskyt onemocnění svalů a kostí, která způsobují kulhání. Podle typu onemocnění jde o zánětlivé změny jako následek nadměrné zátěže či nevhodného tréninku. Příčiny vzniku těchto onemocnění mohou být i v podkování. Onemocnění jako jsou poranění - otevřené rány vždy řešíme s veterinářem.

Kulhání kůň zatěžuje jednu končetinu více než druhou, to může způsobit kamínek, hřebík či jiný předmět uvízlý v kopytě. Kulhání může způsobit i špatně okovaný kůň, nebo spíše zakovaný hřebík, který způsobí hnisání kopyta a horečku koně.

Zaječí kost je hromadný název pro zduření různého původu na zadní ploše hleznového kloubu pod patním hrbolem. Příčinou mohou být mimo jiné záněty kostního podkladu. V počátečním stadiu bývá zánět bolestivý a kůň kulhá. Pokud koni dopřejeme dostatek klidu a končetinu pravidelně 3x denně stříkáme vodou, může kulhání po 2-3 týdnech zmizet. Jednou vzniklé zduřeniny však již nezmizí.

Kroužek vzniká při dlouhotrvajícím chronickém zánětu kloubu korunkového a jeho okolí. Někdy se objeví jako pakost nad korunkou kopyta, ale většinou se tato vada obtížně zjišťuje. Kroužek vzniká často mechanickým pohmožděním zvenčí nebo nadměrnou námahou. Kroužek je doprovázen kulháním, to se však někdy vyléčí klidem.

Pakosti se často objevují na předních i zadních holeních zejména u mladých koní. Pakosti vznikají zánětem okostice, zaviněným úderem nebo nadměrnou námahou. Pokud se pakost utvoří v místě, kde jsou úpony šlach, může vzniknout zánět šlach a kulhání koně. Pro vyléčení vzniklého zánětu je zapotřebí dostatek klidu.. Pokud se pakost nevyskytuje v blízkosti šlach, jedná se pouze o kosmetickou vadu.

Špánek je zduření tvrdých kostních tkání na vnitřní straně hlezna po zánětu hleznového kloubu. Špánek vzniká nadměrnou námahou špatně stavěného hlezna. Může a nemusí být viditelný. Pomocí špánkové zkoušky, při které se po dobu 1 minuty drží hleznový kloub extrémně ohnutý, může veterinář klinicky zjistit, zda kůň trpí špánkem. V případě pozitivního nálezu může podkovář speciálním kováním odlehčit hleznový kloub, aby byl méně bolestivý. Přestože zduření kostní tkáně může být malé, velmi těžko se hojí a často se problémy vrací.

Nálevky jsou měkké váčkovité zduřeniny na kloubech a šlachách. Vznikají nahromaděním kloubního mazu a vyskytují se na spěnkových kloubech a na hleznech. Nálevky u mladých koní můžou být známkou měkké konstituce končetin nebo i špatného postoje, a v důsledku toho nadměrné namáhání kloubu. Kůň většinou nekulhá a v takovém případě je nejlepší si nálevek nevšímat. Pokud kůň kulhá, poradíme se s veterinářem o dalším postupu.

Pánek je trvalé zduření šlach po zánětu a vyskytuje se zejména na předních končetinách.Často vzniká úrazem, když kůň cválá nebo skáče. Může si natrhnout šlachy ohýbače (na zadní straně holeně) a vznikne zánět. Během akutního zánětu kůň silně kulhá a postižené místo je silně oteklé. Při prohmatání jeví kůň známky bolesti. V takovém případě pomůže koni alespoň 3měsíční klid. Akutní záněty léčíme studenými, později zapařovacími obklady.

Šoška je váčkovitá zduřenina na patním výčnělku hlezna koně. Vzniká často opakovaným pohmožděním, když kůň vstává na tvrdé, málo vystlané podlaze boxu. V akutním stadiu je potřeba postižené místo 2x denně ostříkat studenou vodou. Šoška většinou nezpůsobuje kulhání, ale je trvalou vadou na kráse.

Křížové nálevky jedná se o nálevky na vnitřní i vnější straně (křížové) hleznového kloubu při jeho chronickém zánětu. Nálevky zpravidla nejsou bolestivé, nehřejí a kůň nekulhá. Křížové nálevky vznikají často u těžce pracujících koní. Jednou vzniklé nálevky již nikdy zcela nezmizí.